Zdroj obrázku google, úprava by me
Všechno, co se týče koní je jedním slovem v háji. Dneska jsem měla jet za Šílou. Petra se mi ale ozvala, že dneska je v práci a celej tenhle týden taky (má odpolední) takže nemám nárok se za Šílou dostat. Prý jsme byli domluvený na včerejšek na druhou hodinu a já nikde. HA... By mě zajímalo, kde to vzala, žádná SMS ani mail mi nepřišel a když jsem tam byla naposledy (minulou sobotu) říkala jsem jí, že se domluvíme zase na příští víkend, ale nevím kde vzala to že v sobotu a hned na druhou hodinu. Stejně mi to přijde divný. Právě o to mi šlo, když by Petra něměla čas tak bych klidně za Šílou skočila, postarala se o ní, zajezdila a bylo by to. Vždycky tam někdo je, takže se nemusím bát že bych na celém ,,statku" byla sama. Asi toho chci opravdu hodně, když sem si přála mít koně v pronájmu..
A pokud budu takhle vynechávat a jezdit jednou za 14 dní, má to vůbec smysl? Co se týče Diamanta a Míši, za kterou jsem byla naposledy 21.12. 2012... Má smysl jezdit na koni, který vás ze srdce nenávidí? Zatím co Šíla je mazlítko, stojí v klídku a ani by jí nenapadlo se po vás ohnat, Diamant je přesný opak. Zatím co s ostatními koňmi jsem se mazlila, dávali mi hlavu na rameno a zaplétala jsem jim copánky zatím co oni stáli vklidu na pastvě nebo v boxu, kolem Diamanta jsem chodila s co největším obloukem a pokud možno kolem hlavy vůbec. Ne že by mě kopl, to ne, ale pokaždé jen mě uviděl, stáhl uši dozadu a cenil po mě zuby. Když mi Míša řekla, ať ho jdu do boxu vyhřebelcovat, bála jsem se vůbec sáhnout na tu přepážku kterou otevřete box, jelikož on tam dal hlavu a div mi neukousl prsty. Jednou, když jsem si zpravovala třmeny, málem mě kousl do obličeje.. Kdybych byla kousek blíž k jeho hlavě, mám asi rozkouslej obličej..
Míša mi říkala že Diamant je takový protiva a mračí se na každého, kterého pořádně nezná, ale mě snad nenávidí ze všech nejvíc. Ani na veterináře který mu píchal do oka injekci se snad tolik nešklebil. Diamant je slepí na jedno oko ale pochybuji že by to bylo tím. Prostě nechci jezdit a starat se o koně který mě nemá rád i když bezdůvodně. Otec na mě pořád řve, že sedím pořád u počítače. Není to pravda. Když můžu, jdu s kamarádkama a kdybych mohla jezdit za Šílou kdyby se mi zachtělo, sem tam snad každý den i kdybych tam měla chodit těch 9 kiláků pěšky. Jenomže to se mi asi nesplní, jelikož nikdo nenechá 12-letou holku aby se sama starala o koně, i když budu mít potvrzení že v případě úrazu (zaťukám) je vina na naší straně. Přitom si myslím, že nám to s Šílou klape a ještě nikdy jsem nepoznala tak mladou a přitom hodnou, nezákeřnou ani nijak zlou kobylu.
Nevím jak tohleto jako půjde dál. Chvíli počkám, jak se to vyvine a pokud to nebude vypadat ani jedno nijak dobře, zusím najít ještě něco jiného.. Ale abych jezdila na koni, kterého se bojím, a nebo abych jezdila jednou za dva týdny, tak to ani jedno nemá cenu.